Člověk by si řekl, že alespoň o svátcích bude mít klid, ale opak je pravdou. Konspirátoři, potulní blázni a redakce badatel.net nikdy nespí. Jinak si nedovedu představit, jak někdo mohl vypustit „do éteru“ takto lživý článek – „Prečo sú testy na Helikobaktera nezmysel a dokonca kontraproduktívne“. Zkusím rozebrat článek postupně, každopádně prvně bych se zaměřil na samotnou fyziologii žaludku a tajemného Helicobactera.

Vzhledem k tomu, že je následující text rozsáhlý a ne každého zajímá fyziologie trávení a mechanismus patologie Helicobactera, pak doporučuji těm, kteří se chtějí přímo pobavit nad článkem badatel.net, aby první a druhou část rovnou přeskočili. Následující text je členěn na:

1. Stručná anatomie a fyziologie trávení
2. Helicobacter pylori
3. Reakce na snůšku nesmyslů, tedy na článek: “Prečo sú testy na Helikobaktera nezmysel a dokonca kontraproduktívne“

1. část – Stručná anatomie a fyziologie trávení

Žaludek (ventriculus) je orgán, který je uložený pod bránicí. Z horní části do něj ústí jícen (v místě tzv. kardie), na druhé straně přechází ve dvanáctník.

zdroj: WebMD, LLC

Žaludek má řadu funkcí, především pokračuje v trávení, které započalo již v dutině ústní, dále slouží jako chemická bariéra proti průniku velkého spektra patogenů. Jistě nemá smysl rozebírat detailně anatomii, proto bych jen zmínil, že se skládá ze třech základních částí, tj. fundus (horní část), corpus (tělo) a pylorická část, na kterou navazuje dvanáctník. Samotný žaludek je z hlediska histologie tvořen ze svaloviny (3 vrstvy), podslizničního vaziva (obsahující cévy a nervy) a sliznice (zakřivenou v řasy), do kterých ústí žaludeční žlázy, které se skládají z jednotlivých sekrečních buněk, z nichž nejdůležitější pro pochopení trávení jsou:

A) Žlázky v těle žaludku, které obsahují:
1) Hlenové buňky: produkují hlen (mucin) – ochrana povrchu žaludku
2) Hlavní buňky: produkují pepsinogen (neaktivní enzym štěpící bílkoviny, aktivuje
se až v žaludku na aktivní pepsin v kyselém pH) a lipázu (štěpící tuky)
3) Parietální buňky: produkce HCl, tj. upravující pH v žaludku – „okyselují lokálně“

B) Žlázky v pyloru obsahují:
1) G-buňky: produkují gastrin – hormon, který se vyloučí po „alkalizaci“ žaludku potravou, ale umí to též alkohol, mléko, vápník, a pod., a který následně ovlivní tzv. enterochromafinní buňky, které vyplaví histamin a ten se váže na receptory parietálních buněk, a to vede ke zvýšenému vyplavování žaludeční kyseliny, následně k poklesu pH a možné aktivaci pepsinogenu na pepsin (štěpení bílkovin).
G-buňky:
V žaludku musí být skutečně kyselé prostředí, pH se pohybuje v rozmezí 0,8 – 4, za vyššího pH by nedošlo k aktivaci enzymů, nefungovala by antibakteriální bariéra, nedošlo by k denaturaci bílkovin, a pod.
Samotná anatomická stavba, fyziologie a množství ostatních struktur žaludku silně přesahuje myšlenku tohoto textu, proto se následující řádky omezí jen na potřebné.

Princip trávení:

Ústa: Samotné trávení je zahájeno žvýkáním, kterému dopomáhají sliny. Tento vazký sekret (hypotonický) o denní produkci kolem 1,5l obsahuje mimo jiné enzym ptyalin (alfa-amyláza), který štěpí škroby. Antibakteriální účinek zde doplňuje tzv. lysozym. Samotné sliny mají pH kolem 7, tím dochází k fyziologickému „oplachu“ jícnu, do kterého běžně regurgituje (vrací se) alespoň malé množství HCl ze žaludku.

Jícen: Poté, co se uzavře hrtanová příklopka (epiglotis), je sousto postupně sunuto do hltanu až po horní jícnový svěrač, který se reflexně otevře a potrava tak může postupovat, díky peristaltické vlně jícnu, směrem dolů až pod bránici do žaludku, kde se opět reflexně otevírá dolní jícnový svěrač a potrava končí v žaludku. Tento dolní jícnový svěrač je v klidu uzavřen tak, aby kyselina ze žaludku nedráždila sliznici jícnu. Jako každá kyselina i tato může „zničit“ povrch jícnu, přičemž roste riziko pro vznik maligního tumoru jícnu (tzv. Barettův jícen, který přechází v adenokarcninom jícnu).

A konečně žaludek, dnešní téma. Jedná se o velmi složitý a komplexní děj, už to že se dostává potrava do žaludku,  tělo postupně „mobilizuje“  také slinivku (pankreas), tenké střevo, žlučník, játra, upraví průtok krve trávicím systémem, peristaltiku a z toho vyplývá, že není možné děj popsat skutečně celý, ale pouze část, která se odehrává v žaludku:
1. reflexní fáze –  cefalická : očekávání potravy, vůně, chuť aktivuje sekreci HCl cestou X. hlavového (bloudivého) nervu.
2. žaludeční fáze – gastrická: mechanické podněty na stěnu žaludku, změna pH („alkaličtější“) = vyloučení gastrinu, vše vede ke zvýšení tvorby HCl
3. intestinální fáze – poté, co se potrava dostává do první částí tenkého střeva, dochází k velkému množství reflexních dějů, vylučování enzymů, hormonů a úpravě tonu žaludku.

zdroj

To vše vede k tomu, že se v žaludku může potrava skutečně důkladně rozmělnit, natrávit enzymy a navíc na pár hodin pozdržet tak, aby byla do tenkého střeva uvolňována postupně jako tzv. chymus (trávenina). Ten je následně štěpen enzymy ze slinivky a resorbován tenkým střevem.

2. část – Helicobacter pylori

„Helicobacter pylori (dříve nesprávně Campylobacter pylori) je spirální, mikroaerofilní, gram-negativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici. Prevalence infekce H. pylori se v naší populaci odhaduje na 30–55 %. Prevalence roste s věkem populace. Infekce H. pylori bývá přítomna u 90–95 % pacientů s duodenálním vředem a u 60–80 % pacientů s žaludečním vředem (Barry Marshall a Robin Warren – 2005 – Nobelova cena za fyziologii a lékařství).“ (zdroj)

Tato bakterie se přenáší přímo z člověka na člověka, popř. potravou, nádobím, apod. Následně se usadí na sliznici žaludku (nikdy neinvaduje přes sliznici) a začne produkovat ureázu (enzym), který přeměňuje močovinu (ureu) na amoniak (“zásaditý plyn”) a tím kolem sebe vytvoří jakési “zásadité ochranné pásmo” a nemůže být zlikvidována kyselinou chlorovodíkovou, ke všemu je zničen postupně i ochraný hlen (bakterie vylučuje proteázy      a fosfolipázy) na povrchu sliznice. Tato “potvůrka” tak naruší ochranou bariéru, a aby toho nebylo málo, zvýší (jelikož se vyskytuje hlavně v antru, kde jsou G-buňky) produkci gastrinu a ten kyselost v žaludku. Takto může vzniknout doslova samonatrávení sliznice což není  za normálních podmínek možné. Je to ideální stav pro vznik žaludečního vředu! Navíc se kyselina v nadprodukci doslova rozlévá do tenkého střeva, kde take tvoří vředy (sliznice tenkého střeva už vůbec není chráněna proti takovému náporu HCl).

V důsledku chronického dráždění, pak vzniká jednak tzv. intestinální metaplázie (na podkladě ní pak adenokarcinom žaludku) a jednak tzv. chronická gastritida (chronický zánět žaludku). Jako každý zánět (chronický), dochází k narušení fyziologické sliznice a v našem případě pak k tzv. atrofii (“tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne…tak dlouho irituje H. pylori sliznici, až ji kompletně “zdevastuje” a ta přestane produkovat HCl”). Proto jak vidíme, máme dva stavy, jednak zprvu nadprodukci HCl z dráždění G-buněk a posléze při zničení sliznice  NEprodukci HCl (hyposekreci).

Jistě si každý dovede představit, že kde není kyselina, není vřed ale take není ochranná bariéra žaludku a především vázne trávení. Opravdu si chcete pěstovat svého H. pylori?

Jak bylo zjištěno, má tato bakterie KAUZÁLNÍ VZTAH (při eradikaci bakterie zanikne i onemocnění) K:
1) Vředům žaludku a duodena: po odstranění bakterie zanikne i vřed.
2) MALT- Lymfomu (malignímu nádoru lymfatické tkáně) žaludku. Není krásné, když se pacient po užití ATB vyléčí z rakoviny (tedy pokud nejsou vzdálené metastázy)?

Další vztah je dáván do souvislosti s refluxní chorobou jícnu (alespoň mimo fázi hyposekrece, kde působí “protekčně”, ale za jakých podmínek), dale pak k nádorům hrtanu, autoimunitám, migréně, akné, rosacei a mnoho dalších.

zdroj

zdroj

Vznik vředu:
1) bakterie se dostává do ochraného hlenu na povrch sliznice
2) produkuje ureázu a mění močovinu na zásaditý amoniak (lokálně roste pH = chrání se)
3) naruší epitel sliznice a odstraní ochranný hlen
4) kyselina chlorovodíková má nyní volný průnik k nechráněné sliznici a ta je postupně ničena (vředy) , to přitahuje imunitní buňky a ty dávají možnost vzniku zánětu (posléze malignímu lymfomu, atd).

Myslím, že jistou představu o žaludku a vlivu této bakterie čtenář má, proto se přesunu ke článku ze server badatel.net a zkusím vyvrátit ničím nepodložené tvrzení, které tato skupinka amtérských pisálků rozšiřuje. Zde také rozvedu diagnostiku a terapii, která je dnes relativně snadná a jak vidno, lze předejít obrovskému množství komplikací, které z této bakterie plynou.

3. část – reakce na článek z www.badatel.net

Následující text je reakce na článek:

1) „Mávate dlhšiu dobu bolesti brucha. Občas prejdú, no vždy sa skôr či neskôr vrátia. Niekedy sú bolesti na nevydržanie a lieky zaberajú len čiastočne. Po viacerých návštevách lekára, ktoré nikam nevedú, vám je doporučené absolvovať test na Helikobaktera pyroli.“

Pevně doufám, že H. pyRoli je jen překlep, ale vezmu to hezky postupně. Bolesti v oblasti gastrointestinálního traktu mohou být neskutečně pestré, o různé intenzitě a zároveň jsou prakticky všechny na úplně jiném patofyziologickém principu, proto lékař nebude indikovat pokaždé test na Helicobactera, jehož jsme nosiči skoro všichni, ale bude hledat problém, který dyspepsii způsobuje (např. vřed při gastroskopii) a pakliže se zjistí kauzální souvislost patologické léze a bakterie, můžeme se teprve bavit o eradikaci této bakterie. Navíc bakterie není jediný důvod pro bolesti v břiše, souvislost je samozřejmě i s nevhodnou stravou, nádory a léky (především NSAID – např. ibuprofen) a mnoho dalšího.

2) „Konvenčná medicína pristupuje k mnohým zdravotným problémom tak povediac príliš jednoducho, nechcem povedať sedliacky. Liečba Helikobaktera nie je výnimkou.Ich logika znie nasledovne: Ak je premnožená baktéria, ktorá spôsobuje problémy, je potrebné sa jej zbaviť. No a ako sa jej zbaviť? Predsa antibiotikami. Po odstránení Helikobaktera je problém zdanlivo vyriešený. Lenže on nie je.“

Medicína má přesně určeno, kdy Helicobactera eradikovat a kdy nikoli, jednak se musí skutečně prokázat (specifickými testy), že je pacient nosičem této bakterie (nestačí jen symptomy plynoucí z této bakteriální kolonizace), poté samotná eradikace musí mít prospěch a nesmí převážit rizika nad léčbou. Proto hovoříme o 3. stupních indikace:

1) Jednoznačná indikace – prokážeme kauzální souvislost (bakterie-vřed), protože víme, že eradikace povede k úplnému ústupu onemocnění (po odstranění bakterie zaniká do pár týdnů  i vřed), popř. výše zmíněný maligní lymfom žaludku. Toto se týká naprosté většiny pacientů,u kterých se provádí eradikace (= kompletní odstranění).

2) Relativní indikace – eradikace by měla vést k ústupu onemocnění nebo předcházet budoucím komplikacím = prevence. Týká se to především pacientů s rodinnou anamnézou karcinomu žaludku či vředové choroby. Doporučuje se přeléčit pacienty např. s polypy žaludku, u kterých se vyskytuje posléze karcinom žaludku (po eradikaci dochází k regresi polypů).  Pacienti s cirhózou mají asi 40x vyšší riziko vzniku peptického vředu, který může být to poslední, co v životě zažijí (masivní nezastavitelné krvácení). Opravdu si nezaslouží (z logiky věci) eradikovat tuto bakterii, když známe kauzální souvislost bakterie-vřed? Další indikací je prevence chronické atrofické gastritidy.

Jak jsem již zmínil, jedná se o relativní indikace, proto se léčba netýká všech pacientů, ale pouze tam, kde benefit přesahuje riziko.

3) Sporné indikace: není vědecký důkaz o tom, že léčba bakterie zlepší pacientův stav, proto se léčba nedoporučuje a musela by být nasazena zcela vzácně a individuálně.

Myslím, že jsem dostatečně zmínil, kdy se bakterie „likviduje“ (eradikuje) v každém případě, kdy se o léčbě spíše uvažuje a kdy se o léčbě prakticky neuvažuje. Proto tvrzení, že: „Ak je premnožená baktéria, ktorá spôsobuje problémy, je potrebné sa jej zbaviť“ je vcelku logické, ne? Škoda, že to autor vzal ironicky, mohl mít u mě jedno velké bezvýznamné plus!

3. „Pozrite sa, Helikobaktera máme v sebe takmer všetci, no len v malom množstve, kedy nedokáže narobiť príliš veľa škody.“

Ano, opravdu ho má 30-55% dospělé populace v Evropě, většinou ho získáme již v dětství.

4. „Prečo sa potom v niekom premnoží a v inom nie?“

Každý člověk je individuální a jak lze vidět výše (mechanismus vředu a zánětu), je potřeba splnit mnohem více podmínek než pomnožení samotné bakterie. Záleží to na celkovém stavu pacienta,genetice, imunitě, věku, přidružených komorbiditách, užívaných lécích, abusu alkoholu, stresu, kouření, stravovacích návycích, apod. Jen „badatel“ očividně moc nebádá, když ho podobná logická souvislost nenapadne.

„Mám pre vás dobrú správu: Pomaly prichádzame k jadru problému.“

A já začínám mít skutečný strach …

5. „O tom, či sa vo vás Helikobakter premnoží alebo nie, rozhoduje viac menej kyslosť vášho žalúdka.“

Poté, co vnímavý čtenář pochopil, že tato bakterie je evolučně připravena na nehostinné kyselé prostředí žaludku (pH 1-3), určitě si pamatuje, že dokáže štěpit močovinu na amoniak („zásaditý plyn“) a tím se obklopí vlastní ochrannou bariérou (navíc je zavrtána do hlenu, přes který kyselina neprostupuje, jinak by se natrávila sliznice i bez Helicobactera). Takže kyselost/zásaditost žaludku absolutně nerozhoduje o patologii H.p.

6. „Ak mávate problémy s trávením alebo pálením záhy, potom problém nie je nadmerná žalúdočná kyselina, ako by sa to mohlo na prvý pohľad zdať. Skutočným problémom je naopak, jej nedostatok. Ten spôsobuje nedostatočné trávenie a z toho potom vyplývajúce bolesti žalúdka či pálenie záhy.“

Tady vidíte, kam až vede absolutní neznalost chemie a biologie. I student základní školy dobře ví, že poleptání kyselinou pálí. Při gastroezofageálním refluxu (GER) dochází k zpětnému proniknutí kyseliny ze žaludku (tvorbu zvedá gastrin, potažmo H.p.) do jícnu, kde dochází k chemické iritaci sliznice a pocitu pálení. Co nás teda na sliznici pálí, když ne kyselina? Sliny, které to fyziologicky oplachují a mají pH 7? To těžko. Myslím, že autor zašel opravdu daleko s tímto nesmyslným tvrzením a nemá smysl se podobnou hloupostí dále zabývat. Paradoxně však druhá část věty je pravdivá, při nedostatku kyseliny je porucha trávení a z ní vyplývající dyspeptické potíže. Každopádně už „badatel“ nezmínil, o kterou fázi zánětu žaludeční sliznice se jedná.

7. „Keď na tieto symptómy použijete antacidá, teda lieky na potlačenie žalúdočných kyselín, vytvoríte tým v žalúdku prostredie, ktoré je vhodné pre množenie sa Helikobaktera.“

Antacida jsou léčiva, které se užívají v omezené míře, krátkodobě a do vyřešení primárního problému (důvodu reflexu). Při opakujícím se reflexu a pálení žáhy je na místě vyhledat lékaře, důvodem je např. brániční kýla, tumor, nemusí jim být Helikobakter. A jak jsem již řekl, bakterii je celkem jedno jaké prostředí má. Je perfektně evolučně vybavena.

8. „Jediné správne riešenie má 3 zásady:
1. V žiadnom prípade neužívať antibiotiká.
2. V žiadnom prípade neužívať antacidá (alebo len v naozaj akútnych prípadoch).
3. Podporiť trávenie a tvorbu žalúdočnej kyseliny (Helikobakter sa v správne kyslom prostredí nedokáže rozmnožovať).“

Pokud si chcete vypěstovat „krásný“ vřed, karcinom žaludku nebo lymfom, chcete trpět dyspepsií, pak se držte badatelových zásad, jak vidno, má velmi široké znalosti antibiotik, mikrobiologie i lidské fyziologie a patofyziologie. Ohromná škoda, že nikdy neviděl živého pacienta.

9. „Prečo sú testy na Helikobaktera nezmysel a dokonca kontraproduktívne?
Teraz už odpoveď na túto otázku poznáte.“

Neznáme, ale snůšku nesmyslů už znovu číst nebudu, na to nemám žaludek, asi se mi právě pomnožil Helicobacter.

10. „Pozitívny test totiž roztočí kolotoč chybnej liečby, ktorá problém nevyrieši, ale ho ešte viac zhorší. Preto, ak vám lekár navrhne test na Helikobaktera, odmietnite ho. Takýto test je nezmyselný a viac vám uškodí, ako pomôže.“

Netuším, jak může testování uškodit, ale ano, pokud chcete našemu zdravotnictví ušetřit pár set korun, ale poté z něj hezky „vyždímat“ pár set tisíc po perforovaném vředu nebo nálezu karcinomu, musím s autorem souhlasit, odmítněte testování, je to velký FARMABYZNYS.

Myslím, že je nyní na místě, abych uvedl jak samotná diagnostika H.p. probíhá a jaká
je léčba. Navíc autor záměrně nezmínil důležitý fakt, riziko reinfekce po eradikaci je vzácné.

Většinou přichází pacient ke svému praktickému lékaři pro tzv. dyspeptické potíže a pro bolest („žaludeční vřed bolí po jídle, vřed na dvanáctníku nalačno“), po vyloučení ostatních příčin bývá pacient zpravidla odeslán ke specialistovi – gastroenterologovi (léčbu může zahájit i praktická lékař na základě speciálního vyšetření), který provede konkrétní vyšetření (od endoskopie – vyšetření kamerou, odběr bioptického vzorku, až po dechové a laboratorní průkazy bakterie). Poté, co je objasněn kauzální vztah Helicobactera s patologii v jícnu, žaludku či dvanáctníku a je vyloučena jiná příčina (např. tumor, který imituje vřed), je pacientovi doporučena eradikace. Ta spočívá v kombinované ATB terapii (7 dní, popř. režim 5+5) a navíc užívání tzv. blokátorů protonové pumpy (pokud chceme, aby se vřed „zhojil“, není na místě, aby poškozené místo stále „oplachovala kyselina“, a proto dočasně blokujeme sekreci HCl – tedy po dobu nezbytně nutnou). Někdy se musí po ukončení terapie provést znovu gastroskopie, raději se přesvědčit, že se skutečně jednalo o vřed způsobený bakterií a ne tumor, který je makroskopicky velmi podobný (ale zpravidla je trošku jinak lokalizovaný).

zdroj

Doufám, že jsem Vám alespoň trošku objasnil základy trávení a patologii Helicobactera pylori, problematika je to velmi složitá a rozhodně není na místě ignorovat fyziologii a patologii, jak nám velmi dobře demonstroval web badatel.net

Článok môžete podporiť na Vybrali SME.

Zdroje:

http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/03/06.pdf

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Refluxn%C3%AD_choroba_j%C3%ADcnu
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Helicobacter_pylori
http://czmedicus.blogspot.cz/2011/12/helicobacter-pylori-indikace-eradikace.html
www.cls.cz/dokumenty2/os/r022.rtf
http://www.stefajir.cz/?q=helicobacter-pylori-zaludek
http://www.internimedicina.cz/artkey/int-200108-0007.php
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:H_pylori_ulcer_diagram.png
WebMD, LLC
http://stomachpicture.com/digestive-system-stomach-acid/
http://www.tabletsmanual.com/wiki/read/helicobacter_pylori
is.muni.cz/elportal/estud/…/Fyziologie_traveni_a_vstrebavani_nove.ppt
http://www.hopkinsmedicine.org/healthlibrary/GetImage.aspx?ImageId=125539